Náhodná totografie
Náhodná textura
Dále také
Události
Počítadlo
Dnes: | 18 |
Týdně: | 125 |
Měsíčně: | 248 |
Celkem: | 4643177 |
Na začátek malé zavzpomínání na to, jak jsem se k takovému modelaření dostal. Začátky mé fascinace ponorkami sahají někam na začátek základní školy. Nevím sice proč,
ale už od mala se mi prostě líbily. Asi ta tajuplnnost, možná i nějaké ty filmy sehrály svoji roli.
Každopádně první hranísi s vodou začalo tubou od multivitamínu, kde jsem měl přilepené okýnko a uvnitř pár kobylek. Pak nějaké snad dřevěné krabičky a podobně.
Samozřejmě nikdy nic nefungovalo.
Pokud mě moje představa neklame, první co by se skoro dalo nazvat funkčním modelem bylo někdy koncem základní školy. Na tenhle výtvor si pomatuji již poměrně dobře.
Byla to nějaká novodobá atomová ponorka. Pochopitelně jen v tom smyslu, že byla černá klasického kapkovitého tvaru, nahoře můstek, vzadu 4 kormidla a lodní šroub.
Kostra byla z drátů a plechu, možná nebo spíš nejspíš nějakého dřeva. Potáhlá byla laminátem, ale to tím stylem, že jsem prostě toto tělo překryl a nalaminoval. Bylo to tedy
docela hrůzostrašné.
Pochopitelně v té době jsem neměl páru a hlavně to bylo v té době také poměrně nedostupné, tím spíš pro studenta, aby se ovládala pomocí RC soupravy. Z ponorky tak vedl svazek drátů
na jejímž konci jsem měl krásnou dřevěnou ovladačku s baterkou. Kupodivu si pamatuji, že to i fungovalo a dokonce se to umělo i potopit a vynořit. Stejný ponořovací systém vlastně používám
i teď. Dá se tedy říct, že toto jsem vymyslel už někdy kolem 15 let.
Každopádně dlouho tato hračka nefungovala. Dalším, ale už nedokončeným pokusem bylo sestrojit ponorku z oceli. Šílený tento nápad, když tak zavzpomínám. Mělo jít opět o atomovou ponorku,
s její věrností jsem si samozřejmě také nedělal žádné starosti. Tato již ale měla být RC, ale furt jsem nedysponoval žádnou RC soupravou. Myslel jsem si, že toto vyřeším za pomoci dvou
radio vysílačů z autíček přičemž každá bude na jiné frekvenci. Narazil jsem na fakt, že tímto jsem potřebné vysokoodběrové motory neutáhl, takže jsem všechny tyto přijímačové moduly spálil.
Pochopitelně mě napadají další díky, kterým bych to nedokončil. Toto tedy byl poslední zoufalý pokus něco takového postavit.
Poté uplynulo spoustu let a já si pořídil RC vrtulník, pěkná to zábava. Díky této věcičce jsem končně objevil a pochopil co a jak funguje a jelikož jsem přirozeně tvořivý člověk a ta touha
postavit svojí funkční ponorku tam neustále byla, dala podnět k tomu abych si splnil svůj dětský sen.
A o tom jak dopadl už je tento dlouhý článek...
Předvedu vám zde, jak jsem se pustil do stavby dálkově ovládané ponorky ačkoliv nejsem žádný odborník, ale sám jsem strávil několik
desítek dní a nebo spíš týdnů hledáním čehokoliv co by mi nějak pomohlo jak k tvaru, tak vlastně čemukoliv, ale ne zrovna nadějně.
I když mám na svém modelu řadu chyb co se týče věrnosti tvaru, snad to i přesto může někoho inspirovat nebo i pomoct, případně alespoň zaujmout.
Začnu tedy od začátku tak jak jsem začal já, což bylo zprvu tedy sháněním informací o tvaru ponorky.
Našel jsem jen něco obrázků různých modelů a to především od Oty Gerži (jestli to čte tak zdravím), který je asi pro mnohé i mne určitým vzorem.
Odtud jsem vycházel a několik hodin jsem pracoval ve 3D studiu na 3D modelu podle pár obrázků které jsem měl k dispozici, ale dnes už vím že jsem toto
drobet uspíšil a hlavně zadní část bych měl mít trošku jinak.Po pár hodinách jsem nicméně vypracoval návrh a jedna-ku jedné jsem si to vytiskl na papír,
tedy na několik papírů a spojil dohromady. Důležité jsou červené čáry v trupu podle kterých jsem zase jedna-ku jedné rozměřoval jak daleko od sebe budou
jednotlivá žebra.
Dál jsem tedy překresloval žebra a lupenkovou pilkou je pak vyřezával.
Pak jsem si rozvrhl podle uvážení kde budou procházet lištičky které tomu všemu dají tvar, takže další činností bylo vyřezávání a pak spíš
vyfrézovávání zářezů na všech žebrech. Tohle všechno jsem dělal asi 4 dny.
Pokračoval jsem tedy spojováním žeber podle vytištěného návrhu, lepil jsem rychloschnoucím disperzním lepidlem.
Po pár dnech práce jsem se tedy dostal k celkové kostře ponorky. Poté jsem pořeboval zjistit obsah což jsem provedl tím, že jsem kostru potáhl folií a vysypal v mém případě
kočkolitem a zjistil, že je to přibližně 3.5 litru, ponorka teda musí vážit něco kolem 3.3 - 3.4kg aby měla váhu akorát.
To co dělá ponorku ponorkou je potápění a na tom jsem začal pracovat následovně. Do ponorky jsem vložil 2 kousky nádrží, které
jsou z trubky PVC průměru 40mm a délky 18cm což dává objem asi 400ml, tedy něco kolem 400g zátěže. Začal jsem tedy tvorbou silikonových
pístů a to tak, že jsem vložil doprostřed výšky kroužku prstenec z drátu i s bužírkou přibližně o průměru 2mm a to celé vymazal jarem a vyplnil
silikonem. Použil jsem silikon Ravak neutrál jelikož je plastičtější než běžný sanitár.
Nádržky jsem zakončil kruhovým víčkem kterým prochází na těsno mosaný nýtek o průměru 4mm ale pro jistotu ještě zalepený vteřiňákem.
To celé jsem ještě zalepil prstencema, které jsem si vytvořil z konce vytvořeného hrdla tak, aby opravdu zátka nemohla odpadnout,
přeci jen tam bude nějaký tlak. Další dva prstence jsou na trubce do kterých jsem vyvrtal otvor dole a nahoře, naproti sobě tedy o 180 stupnů.
Mezi tím než písty ze silikonu vytvrdnou jsem si vytvořil osy z mosazné tyčky o průměru 4mm a vytvořil na nich závit na obou koncích asi 3 cm.
Na píst jsem ještě zhotovil z obou stran podložky z plastu, to vše samozřejmě dvakrát.
Poté jsem musel zhotovit systém jak dostat válce do trupu ponorky, ale tak abych, je tam dal po jednom.
K tomu poslouží ony prstence s dírkami a dva plechy, jeden zezdola a druhý nahoře, každý opatřen trny, které přesně zapadají do oněch direk.
Trny jsem udělal z trojky závitové tyčky, zalepil a zařízl aby trčely jen tam kam mají. To vše je stáhnuté opět trojkou uprostřed.
Do kýlu jsem ještě zalepil zátěž v podobě olověných cihliček, které jsem si odlil.
Další částí ponoru je to, co to bude pohánět. V první řadě jsem tedy vytvořil osu ze závitové tyče M8, na obou stranách ložiska zajištěné matkama a jedna, která bude jezdit uprostřed. To co je třeba jsem zajistil matlámem patlámem na závity a pohání to ozubené kolo, které jsem vydoloval ze staré tiskárny Canon.(poznámka: toto ozubené kolo se později ukázalo jako velká chyba, protože má malé zuby docházelo často k přeskakování) Poté jsem vytvořil z cuprexidu a mosazných šroubků dva domečky do kterých jsem ložiska "uvěznil" a dotáhl víčkem. Na spodu trupu vepředu jsem vytvořil úchyty na šroubky M3 a uprostřed jsem díky místu musel domeček ještě vložit do konce válců a ten jsem ještě připájel k cuprexidové destiče, která je zastrčená mezi válce a k jednomu zalepená.
V dalším kroku jsem sestrojil převodovku k pohonu válců. Ozubená kolečka, asi největší problém který jsem měl, jsem naštěstí doma našel jelikož
jsem již od mala přirozený shromažďovatel všemožného materiálu. Každé kolečko jsem narazil a nalepil na hřídelku z mosazi o průměru 3mm a ještě pro
jistotu jsem každé provrtal a zajistil špendlíkem.
Celá konstrukce je zhotovena z měděného plechu, spájena a vytvořena tak, aby se dal motor vyjmout po povolení 4 šroubů.
Jako motor jsem použil nějaký z autíčka na ovládání, vypadá celkem schopně. Při měření odběru čerpadla jsem naměřil něco kolem 1 ampéry.
Důležitá věc u tohoto pístového systému je taky doraz v obou směrech. To jsem vyřešil pomocí dvou spínačů, tedy spíš rozpínačů a diod. Nakonec už jen
vyříznout přepážku z cuprexidu, která bude pohybovat písty a jezdit po závitové tyči.
Takže jsem ji vyřízl, odvrtal díry na tyče od pístů, na hřídel, plus jednu nahoře, která má na svědomí to, že se toto celé nebude otáčet ve směru hřídele.
Vrchní tyčku jsem udělal jen ze trojky mosazi, bohatě stačí. Na posuvný díl jsem zase napájel mosazný nýtek, aby to mělo větší plošku. Poté jsem začal balzovat
a začal jsem na přídi. Tady asi není moc co psát, používal jsem zase disperzi, neměl jsem nutkání abych to stihl za dvě hodiny a musel to tak lepit vteřinákem.
Po nandání přední části jsem zhotovil otvory a pouzdra pro přední hloubková kormidla. Jako pouzdro jsem použil měděné hrdlo na dvanáctku trubku,
má tedy vnitřní průměr 12mm do kterého mi přesně seděly nejmenší gufera co jsem sehnal. Ty tvoří hlavní těsnění a vložil jsem je z vnější části
stahovací pružinou raději dovnitř abych nemusel někdy řešit jejich zreznutí.
Celé jsem to tedy spáchal tak že jsem do otvorů hrdla strčil,
a obkreslil vnější zakulacený tvar a toto vybrousil. Pak jsem konec popájel, abych pak nemusel tolik smažit gufero. Na vnějšek jsem napájel tenký 0.075mm
plech čímž jsem toto celé uzavřel. Kvalitní neprůchodné spájení je samozřejmost.
Vnitřní prostor jsem vyplnil grafitovou vazelínou a z druhé,
vnitřní strany jsem ještě udělal silikonové špunty. Další simering jsem již nepoužíval, čtyři by už měly dost velký odpor a mě spíš šlo o to, aby vazelína nevytekla.
Ještě před plněním jsem do průchodky nandal ramínka s osami na kormidla. Samotné plnění jsem vždy dělal pomocí stříkačky a jehly abych to úplně vyplnil.
Toto celé jsem pak mírně zadlabal a zalepil do balzy.
Předek by byl tedy hotov a pak jsem přešel na zadní směrovky. No jiné tam nejsou :-)
Tady to bylo krapet horší, trošku jsem bojoval s prostorem a nedostatkem informací jak to má vypadat.
Ono pomalu každý model to má trošku jinak a moc obrázků jsem neměl. Nicméně tak malé simeringy jsem neměl a musel jsem to udělat pomocí
těch 12ti milimetrových a zase v zájmu zachování tvaru jsem nemohl udělat to samé jako vepředu, protože by tam ty hrdla byly už moc. Udělal jsem tedy z
mědi jakousi krabičku a do ní vložil pákový mechanismus, který točí oběma kormidlama, ale samotné těsnění je až z venku, respektive v trupu ponorky.
Uspořádání je vidět z obrázků, spojení hřídelek s pákou jsem zase vždy pojistil provrtáním a vsunutím
drátku a pořádným zapájením. Na utěsnění jsem opět použil simeringy v 12mm hrdle a mezi ně jsem dal zase grafitovku a
to jehlou jinak by samozřejmě nešly dát k sobě. Vnitřní plochy jsem ještě trochu pocínoval, aby se moc netvořila měděnka a to proto,
protože dovnitř toho ustrojí se voda normálně dostane. Toto jsem ještě podpořil dirkou a nahoře jsem ještě posléze přidělal vývod
na hadičku né snad, že bych tam o vodu vyloženě stál, ale musí taky nějak vytéct až ponorka bude na suchu. Provedl jsem taktéž zkoušku vodou.
Další věcí na které jsem pracoval byla zadní hloubková kormidla,
respektive systém kterým se ovládají. Vyřešil jsem to podobně jelikož utěsnit hřídel na dvou stranách v prostoru asi 4mm nejde.
Prodloužený kýl jsem tedy vytvořil tak, že jsem z mosazného plechu vytvořil jakousi podlouhlou krabičku, ta má potřebné rozměry a šířka je
napřiklad 5 mm ve které jsem zase pákový mechanismus a těsnění je zase až zvenku, v trupu lodi. Kvalitní zapájení je opět nutností a spojení
hřídelí s pákami a zajištění taky.
Původně jsem si tedy myslel, že budou obě části oddělené, ale nevycházelo mi to podle rozměrů takže jsem musel obě části trošku probrousit,
proříznout a spájet dohromady. Nakonec tedy tvoří jednu velkou část, která je vevnitř propojená a kde bude voda. Celý aparát jsem po namontování
ještě prověřil tak, že jsem napojil hadičky na vývody a pustil do toho vodu z vodovodu pod tlakem. Vše bylo v pořádku a tak jsem mohl pokračovat
oplechováním celé části, spájením a nalepením na trup. Jako většinu pájení tak i zde jsem použil namazání spojů pájecí pastou na měděné trubky která
obsahuje stříbro. Je to dost velká vychytávka jelikož se celá namazaná část zahřátím krásně pocínuje takže to člověk nemusí moc žhavit.
Tady jsem opět použil plech mosaz 0.075 takže žádné tavení moc třeba nebylo. Celé jsem to opět mírně zapustil, přemazal epoxidovým tmelem a pak zabrousil.
Vrátil jsem se opět dopředu, kde jsem vytvořil úchyty na chrániče předních hloubkových kormidel, chrániče samotné a taky držáky na lana, které z nich povedou.
Prvně jsem tedy dělal ony chrániče. Zhotovil jsem je ze dvou kusů hliníkového plechu 2mm. Vyřezal jsem tedy 4 kusy, po páru je slepil epoxidem a zbrousil
do požadovaného tvaru. Kryty mají vyvrtané 2 otvory dvojkou vrtákem, v té části kde se spojuje s trupem a jeden z venku kde ještě přibude klínek, který bude
spojovat chránič a osu hloubkovky. Samotné uchycení jsem udělal za pomoci nerezové tyčky 2mm a onoho mosazného plíšku a společným spájením.
Drát jsem potřeboval pevný a nerezový a nejlepší co jsem našel byla hřídelka ze staré cdromky. Jsou tam takové ty pojezdy a to je právě ta tyčka.
I tyto části jsem lehounce zapustil a zapatlal epoxidem s kovovým plnidlem a to i zevnitř,
tam tedy hodně abych tomu dal pevnost zevnitř což se povedlo a musim říct že se to fakt nehne.
Konečně jsem začal pracovat na hřídelích. Ty jsem tedy už měl udělané jako první věc vůbec, dost jsem se bál, že to pořádně neutěsním a poteče mi tam,
takže to byla první věc co jsem dělal, abych vůbec věděl na čem jsem. Jako samotnou hřídel jsem použil mosazný drát o průměru 3mm. Jako venkovní trubičku
jsem použil mosaz, vnější průměr 5mm. Tady jsem udělal ze strachu celkem blbost a to, že jsem pouzdro, tedy tu vnější trubku udělal vpodstate od začátku
až po konec a původní ponorka má hřídel od části, kde vylézá z trupu az po konec slabší,respektive jen už samotnou hřídel.
Teď už s tím nic dělat nebudu, závodit s tím stejně nikde nebudu a na poličku v pokoji to snad stačí.
Každopádně na oba konce hřídelky jsem nasadil asi 5mm dlouhé trubičky z plastu, které mi vyšly skoro akorát, aby se osa
nehýbala a přes toto jsem ještě vytvořil ucpávku z teflonové pásky, kterou jsem plast několikrát obtočil. Osu jsem plnící trubičkou naplnil grafitovou
vazelínou a ucpávky nacpal do trubky. Oba konce jsem opatřil mosaznou podložkou, opatrně připájel a zabrousil.
Tyto osy jsem pak testoval pomocí vrtačky a petlahve s vodou. Osu jsem protáhl víčkem, zalepil tavnou pistolkou a na flašku postavil
pytlík s pískem a nějaké kraviny. No dohromady tak 15 kilo. Pak jsem osu nějakou dobu točil a dopadlo to vcelku dobře akorát mi trošku vytekla
vazelína na vnitřní části takže jsem pak ještě přidal na každou hřídel volnější gufera použité ze sady na přepínače baterií.
Následovalo zapuštění hřídelí do trupu. Prostě jsem tedy vybrousil podélné otvory na hřídele. Tady to bylo celkem laborování, aby osy byly tam kde mají být a aby mi tam vyšly převodovky, které jsem ještě ke všemu neměl, měl jsem jen jednu půjčenou a s tou jsem nesměl nic udělat. Koupit dneska převodovky na stejnosměrný motory je celkem dlouhodobá záležitost, alespoň já jsem na ně čekal asi 4 týdny. Když jsem je tam zhruba našteloval, udělal jsem si z vaty a rychlotvrdnoucího epoxidu takovej bílej sajrajt abych osy udržel na místě až ponorku obrátím a budu pájet plášť hřídele k oplechování trupu. To jsem tedy udělal, připájel a ještě jsem musel kousky přidat protože hřídele procházely skoro u kraje. Napravo je zhora jak jsem asi uložil hřídel a převodovku s motorem. Tu spojku jsem nakonec musel vyhodit, jednak dělala přílišné vibrace a hlavně jsem pak zjistil že má osa malou výchylku což zase vedlo k dalším vibracím a hlavně měl motor větší odběr. Tohle jsem nakonec vyřešil tak, že jsem udělal pouzdra ze stejné trubičky jako hlavní hřídele, o délce asi 3 cm. Pouzdra jsem na jedné straně vyplnil opět mosazným nýtkem na který mi přesně pasovala gumová hadička a spolu s nýtem jsem to narval do pouzdra a ještě zalepil vteřinákem. Na druhé straně jsem udělal podélný zářez pilkou asi centimetr a tato část přesahu asi centimetr přes osu hřídele. Tu jsem provtral nějakým půl milimetrovým vrtákem a tady jsem to zajistil špendlíkem který osou otáčí, ale díky zářezu je zde prostor pro vibrace. Sečteno podtrženo, toto funguje bezvadně, chod motoru je tichý, bez rezonancí a oba motory při plném běhu berou do 4A. Uložení motoru jsem udělal z hliníku jak je vidět na fotce a úchytná část je jen za motor aby hliníkk odváděl nějaké to teplo. To jsem ještě podpořil tím, že jsem střed udělal z bločku hliníku,ten má asi 2cm všechny strany. Řezání bylo celkem výživné... Do kostky jsem udělal dvě díry, kterými ještě prochází hadičky od pístů. Nebude to žádný chladící zázrak, ale lepši než nic snad jo. Další věcí bylo uchycení serv i když to jsem udělal v době kdy jsem čekal na převodovky. Tady nevím co napsat, všechno jsem uchytil pomocí měděného plechu, který jsem pochopitelně vytvarovával podle potřeby a všude jsem napájel mosazné matky M3 abych jimi serva přišrouboval a mohl je lehce vyndat. Jak jsem to udělal je vidět na následujících fotkách.
Na první fotce zleva je servo ovládající přední hloubková kormidla, druhá je na zadní hloubková kormidla, která jsem udělal jako protiběžně fungující. Poslední fotka je samotné táhlo směrovek a uložení prvních 3 článků baterií. Ty budou takhle pohřbený v zadní části, ovšem když odendám servo tak se dají po jedné vytáhnout kdyby něco. Jako články jsem použil NiCD Sanyo, jsou velmi kvalitní a hlavně nějaký lipolky nebo něco takového by bylo k ničemu. Přeci jen bude ponorka víc na polici než ve vodě a tak by li-po zbytečně trpěli nepoužíváním a taky asi nebude vždy ve vodě zrovna teplo nebo zase naopak navíc zátěž mě zde zrovna netrápí.
V předcházející obrázcích je vidět co jsem dělal dále. (Oné šedivé pixličce se budu věnovat později.) Zadělal jsem záď překližkou a z téhož materiálu jsem udělal víko, které zapadá přesně do výřezu v přepážkách, které jsem ještě vybrousil frézou. Ve víku je celkem 35 mosazných šroubů 3x16mm. Delší by se hodily, ale nesehnal jsem je. Šrouby jsem zalepil epoxidem a v přepážce uprostřed jsem udělal prostup na dráty které jsem protáhl, plus udělal jsem si tam rezervu a 4 dráty jsem tam přidal kdyby něco. Minimálně se dva zatím hodily na zkoužku zapnutí a ponoru. Zezhora jsem asi polovinu vyplnil silikonem, zezdola jsem to zalil tavnou pistolkou. Nejsem si jist, že by zrovna silikon držel na bužírky.... V zadní části krytu jsem udělal prostupy na které jsem připojil hadičkou vývody na vzduch ze "skříněk" na směrovky a zadní hloubkovky. Opět mosazný plech, nýtky a spájeno. Dále jsou vidět dva oboustranné regulátory, zbylé 2 baterie na vytvoření prvního článku. (budu přidávat ještě jeden) Teď k tomu šedému cosi což je vlastně dávkovač na vazelínu. Samožřejmě ponorka nejezdí na vazelínu, ale sem tam by asi doplnit chtěla a tak jsem to udělal jako nádržku, z ní dva vývody, jeden pístek ze silikonu a šroub, který na něj tlačí. Nemusím tak otevírat kryt a plnit, ale pružnost pístu mi sama dávkuje kdyby nějaká vazelína zmizela. Po delší době stačí šroub přitáhnout. Vyrobeno je to z trubky 32mm, délka je tak 5 cm. Možná je to celkem zbytečnost, ale v ponorce místo zbylo, váha mě moc netlačí tak coby ne.
Poté co jsem musel udělat průchodku na sání vody do pístů a v přední části takové otvory, kde přijdou efektové leptané díly. Jako sací otvor jsem opět použil měd 12mm,
krátký váleček tak 2 cm, na konci zaslepený a opět dva nýtky a celé je to spájené. Dovnitř jsem vložil 2 sítka, jedno z perlátoru z baterie a protože mu až zase tak strašně
nevěřím, přidal jsem ještě jedno které se dá objednat do vodovodního filtru a ty jsem vystřihl a vložil dovnitř.
Na přidělání jsem opět použil mosazný plech 0.075. Přední otvory jsou z milimetrové mosazi a opět zapuštěné 0.075tkou.
Důležitou věcí je taky vytvořit otvor pro kotvu. Ten jsem vyřízl, podlepil balzou a vytmelil a dobrousil do požadovaného tvaru.
Pak přišlo laminovaní expoxidem a skelnou tkaninou. Práce samozřejmě nic moc. Po vytvrzení prořezání otvorů, zabroušení toho nejhoršího a pak jsem to celé přetmelil
epoxidovým tmelem a postupně přebrousil a případně přetmelil potřebná místa.
Od teď se již věnuji spíše maketovější části a začal jsem s otvory na trupu.
Zhotovil jsem pásek z mědi a podle šablonky vyvrtal, vyřezal a vybrousil otvory. Přichyceno je to zkrze měděné drátky tak 15mm, které jsem připájel na plech a zalepil
epoxidem do trupu, Jsou tak po 10 centimetrech.
Na krajích jsem použil napájené destičky a ty jsem přilepil opět epoxidem, na zádi jedna, na přídi dvě.
Kormidla jsem zhotovil z mého tolik oblíbeného mosazného plechu 0.075, který jsem na stranách spájel a vylil epoxidem. Tam jsem měl zastrčené osičky 4mm, které jsem použil na všechny kormidla a obalené vrstvou alobalu abych je mohl vytáhnout a pak měl jen přesný otvor.
V další etapě budu začínat palubu, připravím pro ní držáčky napájením pacek na měď, dotmelím trup, vybrousím jej na čisto, nandám kormidla a dodělám jejich držáky. Další věcí bude zábradlí na trupu, které se připájí na měděný pruh z boku a začnu s palubou a postupně až k věži. Toto všechno bude to nejhorší, ale zároveň to nejzábavnější.
Na obrázcích nahoře je vidět jedno ze dvou plexiskel chránící vstup do trupu a nově přední část.
Špička je vyrobena z měděného plechu s vrtáním, je tam asi 180 direk. V dalších krocích jsem především brousil a vyrovnával nerovnosti trupu před stříkáním.
Tohle bylo celkem nekonečný, brousil jsem, leštil jsem a tmelil nedostatky snad týden. Udělal jsem též zábradlí z 1mm měděnáho drátu a přední řezač.
Zábradlí je cca 1cm vysoké, to jen pro představu. Též jsem vyleptal svoje první dílky v životě. Ty přišli konečne na předek, také jsem vyleptal na milimetrovém
plechu zadní část paluby, sice je to neproleptané skrz a nakonec jsem myslel že to bude na nic, ale přeci jen to vypadá celkem dobře a navíc kdyby to bylo skrz tak by
se mi zase dostalo lepidlo do direk zespoda. No to je jedno, účel to nakonec splnilo.
Další věcí nad kterou jsem trošku zavařil mozek bylo zapínání ponorky a nabíjení. Jako na potvoru všechno zrovna vyšlo tam kde se to nehodí. Jde o to že zapínání chci
umístit pod největší otvírací mřížky na trupu a ty jsou v zadní části hned jak končí plexisklo na zádi. Jenže na toto místo jsem přepínače dát nemohl, protože tam zase jsou serva.
Vyřešil jsem to takovým přepákováním, které je vidět na obrázku. Spínače tak zapnu oba najednou a samotná páčka je schovaná pod gumou.
Menším problémem bylo zase nabíjení, respektive konektory které taky vycházely tam kde byly regulátory, ty jsem tedy musel napáchat trošku jinam.
Jinak přepínače jsou tedy dva a oba dvojité, to znamená že když je ponorka vypnutá, jde proud do konektorů a ne do napájení a obráceně.
Při testování pod vodou jsem pak zjistil že mi skrz průchody konektorů prochází vlkost tak jsem konektory zevnitř ještě zalil epoxidem. Další test už byl v pořádku.
Ještě jsem taky do trupu vpáchal druhý blok baterií, celkem jich tam tedy mam 10ks. Dost jsem se pak bál, že bude ponorka moc těžká ale není tomu díky bohu tak.
Ještě odhaduji, že musím tak 200g přidat.
Další divočinou bylo zhotovení paluby. Odsaď je to opravdu jen taková modelařinka piplařinka.
Palubu jsem rozkreslil podle dostupných informací v počítači na přenesený rozměr, který jsem si "opsal" pomocí papírů a tužky přímo zvršku trupu.
Chybu jsem udělal, že jsem to neudělal ještě, když jsem tam neměl zábradlí, měl jsem to drobet težší. Po vytisknutí na fólii jsem to za pomoci fotospreje přenesl
na plechy z hliníku 1mm, vyvolal a vyleptal. Leptal jsem tak cca 0.3mm, díry jsem pak vyřezal a vybrousil. Tam pak přijdou poklopy, některé pevné, některé otvírací
a to nejen kvůli bublinkám, ale hlavně kvůli šroubům, které pod nimi budou schované.
Pak jsem kvůli nedostatku materiálu přeskočil k můstku a dělům. Tam asi není co popisovat, prostě s**ní.
Jediné co asi lze napsat je, jak jsem udělal signální osvětlení. Jelikož jsou bokem a žádné mikro diody nevlastním, udělal jsem z trubiček asi 3 mm kousíčky, do nich vyřízl patřičný otvor a vložil vyleštěný,
zkosený kousek, který odráží světlo přicházející zezdola od diody. Vnitřek jsem vylil čirým epoxidem.
Další obrázky přináší napasovaní můstku na trup. Na můstek přijdou ještě periskopy a antény, madla z venčí, žebříky a přední část na palubě. Paluba se samozřejmě dočká mřížek, ty větší budou otvírací. Přidělané poklopy a mřížky z mosazi. Postraní dlouhé jsou výklopné, pod nimi se ukrývají šroubky kterými se paluba uvolní a sundá. Největší 3-dílný poklop na zádi ukrývá vypínač a hned za zadním kulometem je 2-dilný poklop pod kterým jsou nabíjecí konektory. Na dalších obrázcích už je jen finišování.
Před závěrem ještě onen nešťastný převod kuli kterému jsem pak předělával převodovku pumpy. Bylo to již uvedeným ozubeným kolem z tiskárny.
Závěrem přináším ještě nějaké to sesumírování, jak, proč a za kolik. V první řadě bych chtěl dodat, že jsem se do stavby pustil i s tím, že oproti klasické a používanější stavbě, která je vytvořená vnějším plastovým pláštěm který ponorce dává tvar, a vnitřním kde je uzavřená elektronika se rozhodl zrovna pro konstrukční ačkoliv s tím přichází o dost víc starostí. Jasnou výhodou plastové verze je podle mě: lze koupit hodně slušný polotovar takže polovina práce je hotová, lze si udělat všemožné otvory kde se člověku zamane, lepší přístup a kontrola vnitřního osazení. Určitě je tahle konstrukce výhodnější a řekl bych, že i lehčí. Já jsem však od začátku chtěl vytvořit něco kompletně vlastního a hlavně dělám to proto, že mě to baví a překonání případných problémů je pro mě vždy jakýmsi sebeuspokojením :-) Teď se vrátím k problematickým částím ponorky. První nepříjemnost jsem schytal u vnitřních hadiček, které jsem nasazoval na ony mosazné nejtky a pak ještě zalepoval vteřinovým lepidlem. Úplně supernešikovně mi v jednom místě díky lepidlu, které se postaralo o ztvrdnutí hmoty hadička praskla. Bylo to jestě schované mezi vypínači takže jsem na to ze začátku nemohl přijít a hlavně mě to vůbec nenapadlo, takže bacha i na zdánlivé maličkosti. Další taková drobnost, né chyba, je doporučení všechny převody a osy namazat až když je ponorka hotová. Já byl trošku akční a pak se člověk nevyhne nějakému tomu zabrušování a hned je všechno zaprášené a plné třísek a podobně a v tom těsném místě se to špatně čistí... Další a největší nepříjemností byla převodovka na pohon pístů. Původní velké ozubené kolo z tiskárny se moc neosvědčilo. I když jsem mezi sebou kola dost přitáhnul, v kritických situacích to přeskakovalo a jak by to pak dlouho fungovalo. Takže ozubená kola raději menší a s většíma zubama. Vlastně jsem tohle řešil dvakrát, poprvé ono ozubené kolo, podruhé se mi spálila dioda, ale tak jak jsem s tím nepočítal tak se samozřejmě stalo osudným, tak jsem vyndal a vyrval celou převodovku z ponorky v domění, že odešel motor a diody jsem měl šikovně až na dně. Nakonec jsem tedy když už jsem to měl venku udělal novou, lepší převodovku, menší a kompletně vyndavací. Na dnu ponorky, na stávající dva M3 šrouby jsem přidělal destičku na které jsou připájeny 4 matky. Destička se přidělá na dno a pak se na destičku chytne převodovka. Diody jsem už také raději dal až nahoru a když bude třeba mám k nim přístup. Hlavně bych doporučil nějaké co snesou větší zatížení. U nás obchod na tohle není a objednávat 2 diody z internetu se mi zrovna nechce, ale zatím to funguje a určitě ještě bude. Motor jsem taky raději vyměnil, už se raději vyhýbám případným nepříjemnostem. Na obrázcích je vidět nová převodovka a její montáž, celá je tedy přitáhlá 4mi šrouby zkrze mosazné nýtky a na jedné straně je držák na kterém je uchycené servo předních hloubkových kormidel.
Závěrem jestě něco z plavby....
A dvě videa.
Zhrnutí co vyplešit oproti návodu:
- dávat bacha na lepení hadiček vteřinovým lepidlem, tvrdne, praská
- nemazat vazelínou ani olejem dokud neni ponorka hotová
- určitě bych vnitřek ponorky celý poepoxidoval kvůli vlhkosti
- byl trochu problém utěsnit spojení onoho měděného plechu, toho kde jsou postraní otvory, které jsem přidělal pomocí kousků měděných drátků takže bych to asi
udělal tak, že bych to napájel na pásek plechu a ten pak na plocho přilepil.
Já to nakonec vyřešil tak, že jsem špatná místa vylil epoxidem a ponorku přes noc obrátil vzhůru nohama, respektive kormidlama
- přidělání zábradlí na trup bych odložil protože jsem pak nemohu pořádně obkreslit tvar na palubu
- paluba z hliníku se sice pekně dělala, ale pájené spoje ačkoliv jsem používal směs na pájení hliníku po čase zrovna moc nedrží, a to jsem to fakt prohřejval. Líp už snad drží 10min epoxid.
Přibližné ceny:
2* obousměrný regulátor NOSRAM ...............................................................2*990,- 2* motor speed 400 ...........................................................................2*129,- 1* motor speed 280 .............................................................................134,- 3* servo .....................................................................................3*250,- 1* FailSafe modul ..............................................................................299,- 1* přijímač a rádio .............................................................moje čína cca 1700,- 2* převodovky 3:1.............................................................................2*119,- 2* lodní šrouby graupner 30mm M4...............................................................2*58,- 10*baterie Sanyo NiCD 1700mAh.................................................................10*79,- lepidla,barvy,laminat,tmel.................................................................cca 1000,- mosazné šroubky cca 50ks celkem ................................................................200,- nějaká ostatní elektronika jako 2*přepínač, dráty, 4*konektory, sprej positiv resist............500,- smrkové lišty 3x3mm, nějaká ta balsa 1mm........................................................400,- hliníkové plechy 200x200.......................................................................4*59,- (na základ paluby) mosazné plechy 127x178 0.075mm 3ks............................................................4*100,- (na malé mřížky, můstek včetně podlahy, oplechování průstupů na trupu,kormidla) mosazné plechy 200x200 0.3mm...................................................................3*95,- (především větší podélné mřížky) mosazný plech 200x200 0.5mm.....................................................................123,- (část kde je umístěno táhlo zadních hloubkových kormidel) gufero 10x4x6..................................................................................6*35,- nějaké ty mosazné trubičky, tyčky, závitovky atd. ..............................................200,- ----------------------------------------------------------------------------------------------------- součet a tedy přibližná cena...................................................................9819,-
Uvedené ceny a některý materiál jsou přibližné, průměr lišt a sílu balzy jsem vzal co bylo a nevidím v tom nic podstatného. Některý materiál jako všemožné drátky, plastové destičky, plexisklo, trubky a podobně jsem buď měl nebo někde vyžebral ale všechno by se snad do toho pětikila taky vešlo. Plechy jsem kupoval u firmy Litomysky.cz a napsal jsem přibližnou čistou spotřebu. Doopravdy toho padlo o dost víc protože s leptáním jsem neměl žádné zkušenosti takže jsem všechno měl zhruba 2krát tolik a něco se hodí do foroty.